Doporučené pilíře a stěžejní průvodce

Zdroje a suroviny

V čem je lepek: Kompletní průvodce zdroji a skrytými hrozbami

Přehled přirozených i technologických zdrojů glutenu v potravinářském průmyslu a rizikové skupiny aditiv.

Klinické projevy

Alergie na lepek: Příznaky, diagnostika a rozdíl od celiakie

Porovnání IgE zprostředkované alergie s celiakií a neceliakální glutenovou senzitivitou (NCGS).

Technologie & Etikety

Skrytý lepek: Kde všude číhá a jak číst etikety potravin

Metodika odhalování pšeničných derivátů v uzeninách, omáčkách, cukrovinkách a léčivech.

Biochemická struktura glutenu: Prolaminy, gluteliny a imunogenicita

Gluten představuje vysoce heterogenní proteinový komplex tvořený dvěma hlavními skupinami bílkovin: monomerními prolaminy (extenzibilní složka dodávající tažnost) a polymerními gluteliny spojenými disulfidickými můstky (komponenta zajišťující elasticitu a pevnost těsta). V závislosti na konkrétní botanické čeledi travin (Poaceae) nesou tyto toxické prolaminové frakce specifické názvy: u pšenice se jedná o gliadiny, u žita o sekaliny, u ječmene o hordeiny a u ovsa o aveniny. Právě vysoký obsah aminokyselin prolinu (cca 15 %) a glutaminu (cca 35 %) propůjčuje těmto proteinům rezistenci vůči luminální hydrolýze proteázami lidského trávicího traktu.

Z imunologického hlediska rozlišujeme tři základní formy nežádoucích reakcí na lepek: autoimunitní onemocnění (celiakie, herpetiformní dermatitida a glutenová ataxie), alergické reakce (klasická potravinová alergie na pšenici a pozátěžová anafylaxe WDEIA) a neceliakální glutenovou senzitivitu (NCGS). U NCGS pacient trpí trávicími i mimostřevními potížemi odeznívajícími po vyloučení lepku, avšak bez přítomnosti autoimunitních protilátek a bez atrofie střevních klků, přičemž se v patogenezi předpokládá účast vrozené imunity a citlivost na fermentovatelné oligosacharidy (FODMAPs) či inhibitory amylázy/trypsinu (ATIs).

V moderním potravinářství představuje lepek vysoce funkční a levnou technologickou přísadu. Používá se jako pojivo, stabilizátor, emulgátor a nosič aromat v širokém spektru zpracovaných potravin – od masných výrobků, paštik a sójových omáček až po zmrzliny, tavené sýry a doplňky stravy. Pacienti na bezlepkové dietě proto musí ovládat pokročilé čtení složení výrobků a vyhledávat povinná alergenní označení (obiloviny obsahující lepek dle nařízení EU č. 1169/2011).

Botanický druh obilovinyToxická prolaminová frakcePříklady rizikových potravin a derivátůBezpečná alternativa pro bezlepkovou dietu
Pšenice (vč. špaldy, kamutu, semoliny)Gliadin (alfa, beta, gama, omega)Běžné pečivo, těstoviny, kuskus, bulgur, pšeničný škrobKukuřice, rýže, proso (jáhly), pohanka
Žito seté (Secale cereale)SekalinŽitný chléb, knäckebrot, žitná mouka, melasa, perníkyČirok, teff, amarant, certifikovaný oves
Ječmen setý (Hordeum vulgare)HordeinJečný slad, sladový výtažek, pivo, ječné kroupy, kávovinyPohankové kroupy, bezlepkové pivo, čekanková káva
Oves setý (Avena sativa)Avenin (sporná tolerance u cca 5 % celiaků)Běžné ovesné vločky (křížová kontaminace pšenicí)Výhradně certifikovaný čistý bezlepkový oves (< 20 ppm)

Tematický adresář ověřených článků a metodik

Často kladené otázky k tématu

Je špalda vhodná pro lidi s celiakií?

Ne, špalda je prastará pšenice (Triticum spelta) a obsahuje plnohodnotný pšeničný lepek (gliadiny i gluteniny). Pro osoby s celiakií je konzumace špaldy v jakékoliv formě přísně zakázána, protože způsobuje stejnou destrukci sliznice tenkého střeva jako běžná pšenice.

Proč vadí celiakům ječný slad v potravinách?

Ječný slad a sladový výtažek pocházejí z naklíčeného ječmene a obsahují toxický prolamin hordein. Ačkoliv fermentace může část bílkovin rozštěpit, v hotovém výrobku zůstávají imunoreaktivní peptidy, které nelze bezpečně konzumovat, pokud výrobek není certifikován laboratorním testem pod 20 ppm.

Mohou celiaci jíst oves?

Celiaci mohou konzumovat výhradně oves označený symbolem přeškrtnutého klasu nebo nápisem 'Bez lepku'. Standardní oves je silně kontaminován pšenicí a ječmenem během sklizně, dopravy a mletí. Přibližně 5 % celiaků navíc může reagovat i na samotný čistý avenin.

Jak se projevuje náhodné požití lepku (dietní chyba)?

Projevy dietní chyby nastupují typicky za 1 až 4 hodiny po požití. Patří mezi ně křeče v břiše, profúzní průjem, nauzea, zvracení, bolest hlavy, mozková mlha a extrémní únava. U některých pacientů však reakce probíhá zcela bezpříznakově ('tichá celiakie'), ačkoliv k poškození sliznice dochází.

Odborná redakční garance & Metodický standard

Obsahový uzel a metodické postupy jsou spravovány a revidovány v rámci Odborného panelu pro celiakii a klinickou výživu portálu Obchod-Bezlepku.cz. Veškeré klasifikace, diagnostické postupy a nutriční směrnice vycházejí z doporučení Společnosti pro gastrointestinální endoskopii ČLS JEP, Evropské společnosti pro studium celiakie (ESsCD) a standardů Codex Alimentarius (STAN 118-1979).

Upozornění: Tyto informační materiály slouží výhradně pro edukativní účely a podporu pacientů s poruchami snášenlivosti lepku. Nenahrazují individuální lékařské vyšetření, bioptickou verifikaci ani konzultaci s atestovaným gastroenterologem či nutričním terapeutem.